Zdraví tlustého střeva jako cesta ke šťastnějšímu tělu i duši

Tlusté střevo je považováno za konečný úsek trávicí trubice, v němž již neprobíhá proces trávení, ale vstřebávání vody, minerálních solí a vitamínů. Jedná se o část, v níž se nachází asi 70 % imunitního systému a symbiotické bakterie neboli střevní mikroflóra. Mikroorganismy vyskytující se ve střevě pomáhají tvořit vitamíny B12 a K, produkují hormony, regulují ukládání tuků a ovlivňují růst jedince.

Funkce tlustého střeva přímo souvisí s funkcí sliznic a jeho oslabení se tak projevuje téměř okamžitě formou rým, viróz, krvácením z nosu, výskytem ekzémů nebo nedokonalostmi pleti. Při podobných problémech je proto nutné se zamyslet nejen nad léčbou přímého příznaku, ale nad původem problémů ve střevech, které nemusí být na první pohled zřejmé.

Střevo bývá někdy nazýváno jako druhý mozek, jelikož souvisí nejen s imunitou, ale ovlivňuje také duševní zdraví. To není závislé jen na externích faktorech, ale i na nitru. Veškeré pocity ovlivňují tělo také fyzicky. Stres například působí na tělo tak silně, že s ním mnohdy přichází i nepříjemné bolesti břicha a problémy s vylučováním, za které je odpovědné právě tlusté střevo.

Odlehčení a obnova rovnováhy tlustého střeva přichází při konzumaci lehké stravy bohaté na vlákninu nebo při držení občasných půstů. Bakterie v tlustém střevě by měly být v rovnováze. Proto se nedoporučuje často užívat antipyretika, např. paralen, penicilin a další. Ty totiž střevo oslabují a vytváří prostředí pro množení plísní a neprospěšných bakterií.

Pro zpracování potravy a nepřetěžování trávicího systému by měly trvat rozestupy mezi jídly alespoň 3 hodiny. Při častějším jezení strava ve střevech zahnívá, nadýmá a podněcuje pocity únavy. V každé porci by se navíc měla objevovat složka, která pomáhá trávení. Může jí být ovoce, zelenina, rýže, čočka, ořechy, vybrané bylinky, koření (např. skořice, kmín, anýz) nebo chlorela. Důležitý je také pitný režim, jenž by měl zahrnovat neperlivou čistou vodu a bylinné čaje.